Všechny reklamy pište SEM!!!!.... Jinak je ignoruji a mažu.
Pokud píšeš FFku a chtěla bys jí zveřejnit na mém blog, tak mi napiš TADY

Gotta Be You 44.part

1. may 2013 at 18:06 | Cath!e |  Gotta Be You
Konečně jsem to dopsala!! :D
Omlouvám se, že to tak trvalo a i za chyby, protože jsem líná to po sobě znovu číst :)
No ale doufám, že se bude líbit a prosím komenty :)





Zmateně jsem těkala očima všude možně, jen abych nemusela hledět na něj. Věděla jsem, že jeho pohled je upřený jen na mě. Seděla jsem u stolu, nohu hozenou přes nohu a ruce zkřížené na hrudi. Jako by to měl být obranný postoj proti němu. On stál naproti mně, opřený o linku a místností se ozývala jen varná konvice.
Když konvice cvakla, tak se ke mně otočil zády a nalil vodu do hrníčku. S povzdychnutím jsem na okamžik otočila svůj pohled na něj, ale když se otočil zpátky na mě, tak jsem rychle pohled sklopila. Přisedl si vedle mě, jako by to byla prostě normální návštěva. Jako bych tam snad byla dobrovolně.
"Chci se ti omluvit." promluvil najednou a já na něj nevěřícně otočila pohled. Omluvit. To slovo mi pořád znělo v hlavě a já se sarkasticky ušklíbla. Jako by omluva dokázala spravit to, co udělal.
"Nemyslím si, že omluva něco změní." promluvila jsem potichu a hrdě pohlédla do jeho tváře. Zničeně sklopil pohled a zoufale si prohrábl vlasy. Věděla jsem, jak moc ho má slova ranila a tak trochu jsem se za to cítila provinilá. Ale má hrdost mi nedovolila slevit od nenávisti, která plála v mém srdci.
"Měla bych jít." špitla jsem potichu, a vstala. "Počkej." pokusil se mě zastavit a jeho ruka automaticky vystřelila k mé. Bohužel, zavadil o hrnek s vařícím čajem, ten se převrhl a polil mu ruku. Harry s bolestným výrazem vyskočil na nohy a začal zběsile máchat rukou ve vzduchu.
Chvilku jsem na něj vystrašeně hleděla, ale pak jsem chytla jeho ruku, dotáhla ho k dřezu a ruku mu strčila pod ledovou vodu. "Drž!!" nakázala jsem mu zamračeně, když se pokusil svou ruku vysmeknout z mého sevření. Hleděla jsem na jeho kůži, která zatím dost silně zčervenala a trochu se zamračila.
"Nebude to nic vážného, ani puchýře se ti asi neudělají. Ale stejně by sis to měl radši namazat nějakou mastí na spáleniny." zhodnotila jsem. "Máš tu něco??" zeptala jsem se, když jen mlčel a zvedla k němu pohled. Jeho oči byly upřené jen na mě, plny lásky a něžnosti. Zmateně jsem od něj odvrátila pohled, popostoupila pár kroků zpátky a svou ruku sesunula z jeho.
"Ehm, měla bych už vážně jít. Sakra, kde je ten taxík??" "Nechoď ještě prosím." řekl jako už tolikrát ten večer. Jen jsem protočila oči a sklopila pohled. "To ti nezáleží na tom, jak to s námi bude??" zeptal se dotčeně a já k němu nechápavě zvedla pohled. "Mně že nezáleží na nás??" zeptala jsem se nevěřícně a on sklopil pohled.
"J-já, omlouvám se. Jen si chci promluvit a mám pocit, že ty se tomu pořád chceš vyhnout." řekl milým hlasem a své zelené oči upřel do mých. Nedokázala jsem se na něj dívat a tvářit se, že se nic neděje. Sklopila jsem oči k zemi a cítila, jak se mi plní slzami.
"Nechci se o tom bavit, protože i tak to strašně bolí." špitla jsem potichu a posadila se zpátky na židli. "Všechno bylo tak dokonalé, já se konečně cítila zase šťastná, ale tys to všechno zkazil. Tak jednoduše jsi to zahodil, jako by ti na tom vůbec nezáleželo. Jako by ti na mně nezáleželo." dodala jsem se vzlykem. Neodvážila jsem se k němu zvednout pohled, ale věděla jsem, že na mě kouká. Věděla jsem, že jeho oči jsou plné bolesti nad vlastními činy a možná v tu chvíli trpěl víc, než já.
"Nechtěla jsem tě vidět, mluvit s tebou. Všechno mě tak ubíjí. Jen myšlenka na tebe mi vždy krutě připomněla, že to nebyl jen zlý sen. Nemůžu spát, protože vím, že se mi o tobě bude zdát. Jsi prostě všude, ale já už to nechci." křikla jsem zoufale a prohrábla si vlasy, které mi neposedně podaly do očí.
Byla jsem zoufalá, ale pocítila jsem aspoň mírný pocit úlevy. Řekla jsem mu, co cítím. Měla jsem sice na srdci dalších tisíce věcí, které jsem chtěla, aby věděl, ale v tu chvíli jsem se spokojila s tím málem a hlavně už jsem neměla sílu.
"Já teď jen chci být bez tebe, dát si život zase do pořádku a zapomenout na to, co jsi mi udělal." špitla jsem potichu a otřela si uplakané tváře. Najednou si Harry klekl přede mě a něžně chytl mou ruku do své. Nechtěla jsem mu pohlédnout do tváře, ale když mě druhou rukou lehce chytl za bradu, tak mi násilím nadzvihl tvář tak, aby mi do ní viděl.
"Hrozně mě to mrzí." řekl potichu s očima plných smutku. "To mě taky." špitla jsem a vymanila se z jeho sevření. Věděla jsem, že po něm mé srdce stále prahne, ale také jsem si byla jistá, že už se na něj nedokážu podívat bez toho, abych viděla, co udělal. Nebo aspoň ne v nejbližší době.
"Já vím, že jsem to všechno zkazil, že jsem ti ublížil a neskutečně mě to mrzí. Co mám udělat, abys mi odpustila??" zeptal se zoufale a já mu pohlédla do tváře. "Ale tady nejde o to, co máš udělat. Ty jsi prostě zničil to vše krásné, co bylo mezi námi. Nedokážu ti jen tak odpustit a tvářit se, že se nic nestalo, že mě to nebolí." zavrtěla jsem hlavou.
V místnosti nastalo hrobové ticho, ale to bylo to nejlepší, co jsem v tu chvíli potřebovala. Potřebovala jsem si urovnat své myšlenky a uvědomit si, co vlastně chci. Zhluboka jsem se nadechla a zavřela oči.
"Myslím, že teď prostě potřebuju být sama." řekla jsem, ale nepohlédla na něj. "Dám ti tolik času, kolik jen budeš potřebovat." řekl okamžitě, ale já jen zavrtěla hlavou. "Myslím úplně sama, bez pocitu závazku. Potřebuju si vše urovnat v hlavě, ale musím být od tebe úplně odstřihnutá." vysvětlila jsem svou myšlenku a konečně na něj pohlédla. Chvilku se tvářil nechápavě, ale když mu konečně došla má slova, tak se zamračil.
"Chceš tím říct, že…" zamlčel se a já přikývla. ".. že bude nejlepší, když se rozejdeme." dořekla jsem za něj a cítila, jak se mi oči opět plní slzami. Sama jsem to nechtěla, ale nemohla jsem jinak. Tolik mi ublížil a já to nebyla schopná jen tak ignorovat.
"Ale vždyť, nemusíme se hned rozcházet. Nestačí nějaká menší pauza, vše se urovná." vyhrkl, ale já jen zavrtěla hlavou. "Pochybuju, že by pauza něco urovnala a navíc… nechci ti slibovat něco, co sama nevím, jestli je možná." řekla jsem. Harry na mě zůstal jen zničeně hledět. Věděla jsem, že tak ubližuji nám oboum, ale bylo to to nejlepší, co jsem mohla udělat.
"Já půjdu." pípla jsem, ještě než se stačil vzpamatovat. Nečekala jsem, že mě půjde vyprovodit, nebo že se třeba jen rozloučí. Nechala jsem ho tam stát, uprostřed místnosti a odešla.
 

3 people judged this article.

Comments

1 1D 1D | 1. may 2013 at 20:27 | React

Krásný dílek,sice byl smutnej,ale to je jedno.Rychle musíš začít psát další díl.

2 Andy Andy | Web | 2. may 2013 at 16:11 | React

Néééé, to přece neuděláš!!! A nebo jo, ale on na ni stejně nebude moci zapomenout a pak se dají dohromady!!!!
:-) Děkuji za tento díl, že ti to ale trvalo :-D
Těším se na pokračování.
P.S.: Nechceš zvětšit písmo? Je to strašně drobným :-D Ale je to samozřejmě na tobě ;-) Jen tak trochu prd vidím :D

3 Wewe! ♥ I love youuuu ♥ Wewe! ♥ I love youuuu ♥ | Web | 2. may 2013 at 16:34 | React

Kdo si zaslouží facku??? TYYYY!!!! :-D
Co se mi dovoluješ je rozdělit!! :D Já je chci spoolluuuu....oba jsou smutní a zraněnííí, to jako nee!!! :D Jsem zvvědavá, co chystáš teď jakooo! :D TY TY TY...nezlob mě, nebo tě Hazza potrestáááá!! :D
Teda ta chvíle jak si spálil ruku...smála jsem se :-D  :-D ale pak bych mu ji asi opusinkovala :D :D heheee :D
SMUTNÉÉÉÉÉJ, FAJNÉJ, ALE MOOOC SMUTNÉJ DÍÍÍLEK!!!! POOKRÁÁÁÁČČKOOOOOOOO, PUSINOOO!!! :-D  :-D  :-P  :-P  :-P  :-P  :-P  :-P  :-P

4 Lucy Horan Lucy Horan | Web | 3. may 2013 at 9:51 | React

Hey, chceš facana teď nebo až později ?? :D :D
oni musí být spolu a budou spolu, ti říkám !! :D :D
prý odstřihnutá od něho .. haha .. to moc dlouho nevydrží, že ?? :D :D
jinak, když si něco spálíš nebo opaříš, tak se to má dát na led !! :D :D ale studená voda, je taky dobrá :D
ale smutnýý díííííl :-( :-)
chci pokračko a to hned !! :-)

btw.: prosím přepiš si mě :-) už nejsem Łilly, ale Lucy Horan :-) děkuju puso !!!!!!! :-)

a jak se vůbec máááááááááááááš ?? jsme si dlouho nepsaly :-)

5 Kee ;) Kee ;) | Web | 4. may 2013 at 22:11 | React

awwww, krásné :-) ^__^

6 Zasněná Zasněná | Web | 5. may 2013 at 15:20 | React

Tak takový konec jsem upřímně nečekala. :-O Ale jinak hezky napsané. Páni, to byla dlouhá cesta s tímto příběhem. :) Kéž by bylo pokračování! Pleaseeee

7 Wewe! ♥ I love youuuu ♥ Wewe! ♥ I love youuuu ♥ | Web | 6. may 2013 at 12:52 | React

Aby ze mě nebyla encyklopedie, jo :-D Už teď mám s tím učením skluz, protože je to tak nezáživnéé, ale já se tak snažím!! :D :-D Haha, každý musí mít své dvojče, víš jak :D Jo, určo si chvilku najdu na psaní, někdy, dneska bych se měla naučit 5 otázek...jen netuším, jak se to zvládnu  naučit :-D  :-D

8 Wewe! ♥ I love youuuu ♥ Wewe! ♥ I love youuuu ♥ | Web | 6. may 2013 at 12:53 | React

A ty fotky s Hazzou...těch jich mám, jak nasraných, tak se těš na další...a ty animky, hahaaa! :-D  :-D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama