Všechny reklamy pište SEM!!!!.... Jinak je ignoruji a mažu.
Pokud píšeš FFku a chtěla bys jí zveřejnit na mém blog, tak mi napiš TADY

I Would (TMH)

30. december 2012 at 14:00 | Ter. |  Jednodílné/ Dvojdílné
Další ffka od Ter. :)
Enjoy it!! :)






Může se kluk a holka jen kamarádit? Samozřejmě, že můžou. Jednoho dne ale tohle kamarádství z jedné strany skončí a zrodí se láska. Ta může být opětována nebo také ne. Jako příklad si vezmeme Nialla a Sarah. Ti dva byly kamarádi už od mateřské školy. Teď jsou oba na střední. Oba už za sebou mají pár těch vztahů, které pomalu nestojí za zmínění, protože se ještě nedají považovat za ty vážné. Vzájemně si vždycky dokázali zvednout náladu, když byli na dně. Trávili spolu většinu svého volného času, včetně ranní cesty do školy. Jednoho dne se ale Sarah rozhodla, že nepůjde s Niallem pěšky, jak to obvykle dělávali..

Ráno mi volala Sarah, že má odvoz do školy, proto jsem se vydal naší obvyklou cestou sám. Ten den pršelo. Vždycky, když pršelo, vzpoměl jsem si na naše společné chvíle v deštivé Anglii. Ona byla mojí nejlepší kamarádkou. Všichni mi pořád tloukli do hlavy, že je blbost, že jsme jen kamarádi a že určitě cítím něco víc, než jen kamarádství. Já to ale vždycky vyvracel a až do onoho dne jsem byl přesvědčený, že je to pravda. Pak, když už jsem se blížil ke školní bráně, se to stalo. Ke školní bráně přijel, stejně jako každý jiný den, Michael, nejoblíbenější kluk na škole ve svém Range Rover. Většina holek ho zbožňovala pro jeho 27 tetování, které měl různě po těle, ale hlavně pro jeho namakané tělo. Nevěnoval bych mu pozornost, jako jsem to dělal obvykle, kdyby po zastavení auta ze dveří u spolujezdce nevystoupila zářící Sarah. Nakrabatil jsem čelo a popošel jsem trošičku zpátky, ven z brány. Mezitím z místa řidiče vystoupil sám Michael. Tlačítkem na klíčkách auto zamkl a přešel k Sarah. Chytl jí kolem ramen a něco řekl. Oba se zasmáli a pak se společně vydali vstříc bráně. "Ahoj Nialle," řekla vesele Sarah, ale nezastavila se, aby mě objala, jako to jindy dělala. Tehdy jsem se poprvé zamyslel nad tím, co mi všichni přátelé říkají.

Při vyučování si mě Sarah zase normálně všímala a já si začínal říkat, že to rozhodně nebyla žárlivost, ale jen strach. Za celou tu dobu ho nezmínila. Pak ale skončila škola a s ním i moje doufání v to, že jsem nežárlil. Sotva ho Sarah zahlédla na dvoře, už se se mnou loučila a už běžela za ním. Nahodil jsem výraz tosizemědělášsrandu a vykročil k domovu. Tam jsem jen rychle pozdravil mámu a vběhl do pokoje. Odhodil jsem batoh na postel a stoupl si před zrcadlo. Sundal jsem si triko a zadíval se na své tělo. Vůbec se nepodobalo tělu, jaké měl Michael. Ani neobsahovalo žádné tetování. Taky jsem neměl Range Rover, jako náš Pan Dokonalý. Jedinný dopravní prostředek, kterým bych mohl Sarah vozit do školy bylo moje kolo, na které jsem si poslední tři roky nesedl. Vycenil jsem zuby a zadíval se znovu pozorně do zrcadla. Další bod pro Michaela. On neměl zadrátované zuby. "Frajírek namachrovanej," odfrkl jsem si a znovu si natáhl triko. Flákl jsem s sebou na postel a zadíval se do stropu. Po chvíli nudného prohlížení stropu jsem si vybavil Sarah. Představoval jsem si, že sedíme v parku, na dece s piknikovým košíkem na středu. Smějeme se a jíme, což jsou naše dvě nejoblíběnější činnosti. Uzda mojí fantazie se prudce povolila a já si začal představovat, jak se s prázdným košíkem vracíme domů, ruku v ruce. Před jejími domovními dveřmi ještě jeden dlouhý něžný polibek, a potom už jen cesta domů a šťastný Niall, který se těší, až bude moc Sarah o den později znovu políbit. Zavrtěl jsem hlavou a posadil se. Oni všichni měli pravdu.. Přece jenom k Sarah cítím něco víc, něž jen kamarádství. To jsem si ale uvědomil moc pozdě. Kdybych si to třeba uvědomil jen o den dva dřív, nemusela by teď být s tím frajírkem. S ním prostě nemůžu soutěžit..

Pomalu se blížil víkend a s ním i moje osmnácté narozeniny. Měl jsem je oslavit společně s lidmi ze školy v sobotu. Sarah stále byla s Michaelem. Ani se o něm nezmínila. Začínalo se mi zdát, že se mu věnuje víc, než mě, což mě pochopitelně hrozně rozčilovalo. Věděl jsem, a to už dávno, že není ošklivá, právě naopak. A tohle mě možná tolik děsilo. Rozhodl jsem se, že si s ní promluvím na plánované oslavě. Neměl jsem v plánu na ní hned všechno vybalit, jenom si kamarádsky popovídat o Michaelovi. Když jsem ale dorazil do klubu, kde oslava probíhala, Sarah tam nebyla. Řekl jsem si, že přijde pozdě, že na ní počkám. A kvůli tomu jsem většinu oslavy místo toho, abych se s ostatními bavil, strávil zíráním na vstupní dveře, sezením na baru a ten den už legálního popíjení piva.

Každopádně jsem tam zůstal úplně poslední, pořád si najivně myslíc, že Sarah přijde. Na oslavě byli i spolužáci, se kterými se normálně vůbec nedávám do řeči, ale ona ne. Smutně jsem vstal od stolu a vydal se na odchod, smířený s tím, že už do jejího života nepatřím. Vyšel jsem před bar. Vtom mi před nosem zastavil černý Range Rover. Z něj rychle vyskočila Sarah a skočila mi kolem krku. "Všechno nejlepší, promiň, že jsem přišla pozdě," spustila Sarah. Když si uvědomila, že obětí nijak neopětuju, pustila mě a zadívala se na mě. "Děje se něco?" zeptala se nechápavě. Zvedl jsem zrak a podíval se jí do očí. "Michael se děje!" řekl jsem možná až moc prudce. Sarah se nechápavě podívala. "Od tý doby, co jsi s ním na mě úplně kašleš! Většinu věcí děláš s ním. Dokonce i na mojí oslavu jsi kvůli němu přišla pozdě!" při téhle větě jsem se rozpřáhl k autu. "Udělal snad něco, co se mě za celý ty roky podařilo? Taky tě držel, když jsi byla na dně? Pochybuju, že tě zrovna on potřebuje, když může mít tisíce jiných utěšovatelek! Ale vždyť mě je to jedno, jdi si za svým klukem!" dokončil jsem naštvaně. Sarah se otočila na auto a zasmála se. "Co ti na tom přijde vtipný?" opravdu jsem nechápal. To jsem při tom vysvětlování opravdu vypadal tak vtipně?! Opravdu jí připadá vtipné, že zahodila naše přátelství kvůli klukovi?! "Možná jenom to, že Mich není můj kluk. Jo vlastně možná i to, že vlastně má přítelkyni. A taky to, že mi pomáhal s dárkem pro tebe. Neříkej mi, že jsi žárlil," zakončila dojatě. Zmateně jsem se na ní podíval. Ona se jenom znovu zasmála. Chytla mě za ruku a odvedla kousek dál, k parku.

Pod lampou byla rozložená deka, na jejímž středu byl piknikový koš. "Vždycky jsme si chtěli udělat piknik, pamatuješ," řekla s úsměvem Sarah a vydala se k dece. Smáli se a jedli, přesně to byly jejich nejoblíbenější činnosti. Po té, co dojedli, se vydali ruku v ruce k jejímu domu. Tam se zastavili. Sarah se natočila k Niallovi a chytla ho i za druhou ruku. "Vždycky jsem tě měla ráda, ale teprve nedávno jsem si uvědomila, že tohle prostě není jenom kamarádství. Chci jenom tebe a nikoho jiného," řekla tiše a věnovala mu dlouhý něžný polibek. Když se ode něj odtáhla, usmála se, rozloučili jsme se a ona vešla do domu. Pak už jste mohli vidět jen šťastného Nialla na cestě domů, který se těšil, až bude moc Sarah o den později znovu políbit..
 

1 person judged this article.

Comments

1 Wewu>>lína ! Wewu>>lína ! | Web | 30. december 2012 at 14:12 | React

Tak to bylo roztomile sladkéé!! :D Potěšilo mě, jak se Niall naštval a konečně to z něj vypadlo! :D A je skvělé, že nakonec s tím Michaelem nechodila!
Niall je úžasnýýý!!
Krásně napsáánoo:))

2 Kee ;) Kee ;) | Web | 30. december 2012 at 14:32 | React

Jéžúš. to bylo krásné, roztomilé a Niall jak žárlil byl k zulíbání ^^

3 Łilly Łilly | Web | 30. december 2012 at 23:29 | React

je to úžasně napsané :-)
jsem hltala každé slovo :-)
jsem ráda, že ti dva nakonec skončili spolu a ona neměla nic s tím Michaelem :D :D
a taky hrozně moc se mi líbilo, jak Niall žárlil :D :D to bylo roztomilý :D :D

4 Ter. Ter. | Web | 31. december 2012 at 11:07 | React

Děkuju, děkuju, děkuju. Potěší. :D

Jinak, Cath!e.. Sice se sem nejspíš ještě za dnešek dostanu, ale radši to udělám teď abych potom na nikoho nezapoměla. :D Chci ti popřát všechno nejlepší do nového roku. Hodně štěstí, zdraví, lásky, úspěchů a.. no, vždyť to znáš. :D Mám tě ráda! ♥

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement