Všechny reklamy pište SEM!!!!.... Jinak je ignoruji a mažu.
Pokud píšeš FFku a chtěla bys jí zveřejnit na mém blog, tak mi napiš TADY

Last First Kiss 1.part

22. november 2012 at 20:32 | Cath!e |  Last First Kiss
Ááááááá je to tu :) má jedno(troj)dílovka :D :D ještě jí nemám dopsanou celou, ale minimálně ty tři díly to budou :)
Tak doufám, že se bude líbit :) a prosím, kdo si to přečte, napište aspoň malý, stručný komentář :)
PS: Části psané kurzívou jsou jakoby z její mysli :D Vím, že byste to určitě poznaly, protože jste bystré a chytré holky, ale já to jen tak zmiňuju, kdy náááhodou :D
PSS: Wewunko jsi tam!! :-*
So I hope you like it!! :)



Těžko říct, kdy to vše začalo. Ten nádherný pocit, který procházel celým mým tělem, když ses mě třeba jen nepatrně dotknul. Když se tvá ruka otřela o mou nebo jsi mne jen lehce objal. Těžko říct, jestli jsem to vše cítila hned první den, co jsme se poznali, ale jedno vím jistě. Ten pocit nikdy nezmizí.
Vždy mi bylo jasné, že ty jsi ten pravý. Ten princ, který přijede na bílém koni a já s ním budu žít až dokonce života. Bohužel, má nejistota a stydlivost mi nikdy nedovolila udělat víc, než bylo v mezích kamarádství. A navíc to bylo jen jednostranné. Zřejmě nikdy jsi ve mně neviděl víc, než jen dobrou kamarádku, tu holku od vedle, kterou je třeba chránit, aby jí ostatní neubližovali. Tu, kterou šikanovali, ale od chvíle, co jsi stál po jejím boku, jako ochránce, si na ní nikdo netroufl. Už se mi nedostalo jediného posměšku, urážky nebo strčení. Byla jsem pod tvými ochrannými křídli a byla ti za to neskutečně vděčná.
Ty jsi mě naučil žít, postarat se o sebe, i když si zrovna nebyl nablízku a tvářit se silně a nad věcí i v případech, kdy mi bylo do pláče. "Když se na ně usměješ, vykolejí je to. Bude jim jasné, že máš navrh a nemáš z nich strach." poučil jsi mě jednou, když mi opět shodili knihy z náruče a nalepili žvýkačku do vlasů. Jen ta jediná věta mi dokázala změnit život. Mé sebevědomí narůstalo a už jsem nebyla ta malá, roztřesená dívka, která se vždy krčila v rohu, jen aby si jí nikdo nevšiml.
Tak proč se vše tak rychle změnilo?? Bylo to tak náhlé, jako bych ani neměla na vybranou a musela se tě vzdát. Nikdo se mě nezeptal, jestli to tak chci, jestli s tím souhlasím. Jistě, vždyť na mně vůbec nezáleželo. Byl to tvůj život a pak tvůj sen, který ses rozhodl žít i přes všechny překážky, který ti osud nadělil.
Ale ty jsi vše zvládl. Rval ses za své sny a tužby, jako ses kdysi bil za mě. Těžko říct, jestli mám v tvém novém a dokonalém životě ještě místo, ale já se jen tak nevzdám. To ty jsi byl ten, kdo mě připravil na nepřízně v životě a naučil mě se bít za to, co je pro mě drahé. A to jsi jedině ty. Ty jsi mé slunce, které vychází s každým tvým úsměvem. Tvá objetí mě vždy chránila před světem a tvůj hlas byl ten nejdokonalejší zvuk, který jsem kdy slyšela. A já se odmítám toho všeho vzdát.
Smutné je, že ty silácké řeči jsou pouze v mé hlavě a já bych nikdy nedokázala udělat cokoliv, co by ti ublížilo. Cokoliv, co by zničilo tvůj den, který se blíží takovou rychlostí, až mě to děsí…..

"Werů, jdeš??" zasmál se Louis a já se na něj zmateně podívala. Kdybych jen našla tu odvahu, abych mu to vše, co mi teď prolétlo v hlavě, řekla. Ale na to nikdy nenajdu odvahu. S úsměvem jsem přikývla a následovala ho.
Jak dlouho už jsme spolu nikde nebyli?? Přesně tolik let, kolik let je slavný. Já byla ta, která ho zapsala do toho konkurzu, která ho tam osobně, spolu s jeho rodinou doprovodila a ta, co toho potom nejvíce litovala. Ano, byla jsem šťastná, za to vše, co dokázal. Přišlo mi až neuvěřitelné, kam se vypracoval a jak dobrý byl, ale.. sice to bylo velice sobecké, ale já opět toužila to pom, aby byl ten chlapec, který bydlí vedle nás. Ten, co ho zbožňovali všichni ve škole, ale nebyl slavný. A já byla ta, kterou si vybral. Ta, o kterou se staral a ochraňoval ji. Jak moc mi ta doba scházela.
"Posloucháš mě??" "Hm??" zabručela jsem jen a pootočila k němu hlavu. Louis se jen zasmál a já nechápavě nakrabatila čelo. "Jsi dneska nějaká mimo, ne??" zeptal se opět se smíchem a já stydlivě sklopila pohled. Výborně Weru, jedině ty se můžeš opět ztrapnit. Tak dlouho jste se neviděli a on se teď bude myslet, že jsem magor, který není schopný vnímat okolí a realitu.
"Promiň, jen jsem se zamyslela." omluvila jsem se rychle s úsměvem. "Nad čím??" zeptal se obratem a já se zarazila. Bylo by asi trochu hloupé přiznat mu, kde opravdu létají mé myšlenky. Nemohla jsem mu přiznat, že sním o starých časech, kdy vše bylo tak jednoduché a nic jsme nemuseli řešit. "To není důležité." mávla jsem nad tím rukou a rychle kolem něj prošla, abych se vyhnula případným dotěrným dotazů.
Louis mě během chvilky se smíchem doběhl a společně jsme došli na parkoviště. Loui odemkl auto, posadil se na místo řidiče, já na místo spolujezdce a oba jsme se připoutali. "Tak na kdy to plánujete??" zeptala jsem se s hraným zájmem a on s úsměvem sklopil pohled.
"Těžko říct, ale Eleanor by chtěla ještě tenhle rok." řekl, nastartoval a já se zasmála. "Tak to máte spoustu času." "To ano." povzdychl si a vyjel z rozsáhlého parkoviště u nákupního centra, kde jsme byli na obědě. "Co pak je??" zeptala jsem se a on se pousmál. "Proč by mělo něco být??" "Poznám to na tobě." řekla jsem jednoduše a on se na mě mile usmál. "Před tebou nejde nic zatajit." povzdychl si. "Znáš mě jako své boty." "Znám tě mnohem lépe." dodala jsem a oba jsme se zasmáli. Louis ke mně jedním rychlým pohledem upřel svůj utrápený pohled a já jen čekala, co mi poví. Trhalo mi srdce vidět, jak se trápí. Jeho nádherné, modré oči, které jsem tolik zbožňovala byly plné nejistoty a strachu.
"Nejsem si jistý, jestli děláme správnou věc." přiznal a já překvapením pootevřela ústa. "Jak to myslíš??" "Ta svatba, vše je tak náhlé a já si až teď začínám uvědomovat, že.. no prostě možná.." zarazil se opět a zhluboka se nadechl. "Nevím, jestli je to ten správný konec." "Spíš začátek, nemyslíš??" řekla jsem a on zastavil na semaforech a opět se na mě podíval. "Ty a El jste si souzení. Všichni to vidí. Když jste spolu, jako by pro vás neexistovalo nic jiného, než ten druhý. Doplňujete se, prostě k sobě patříte." řekla jsem a chytla ho za ruku. Sama sebe jsem překvapila, jak přesvědčivě má slova zněla.

Jak bych ti dokázala říct pravdu?? Že já jsem ta, co tě od prvního okamžiku miluje, že nechci, abys byl s ní a že celá ta šaškárna se svatbou mi přišla směšná. Nemohla bych ti ublížit takových způsobem. Bylo by to odporné, přímo nelidské, kdybych ti jen přiznala skutečnost, že tě miluji. Zničila bych to krásné, co je mezi námi. Zničila bych to vše, co jsme spolu prožili, ty vzpomínky, přátelství a hlavně tu lásku, která mě naplňovala jen díky tobě.
Bohužel, snad nikdy dřív jsem tě neviděla šťastnějšího než s ní. Ona je tak chytrá, milá a krásná. Bože, s ní se v životě nemohu měřit. Ona tě okouzlila na první pohled a já se o to pokoušela dlouhá léta. Ale asi to tak bylo správné. Ona byla ta vyvolená, která ti učarovala, okouzlila tě a ukradla srdce. To, po kterém jsem vždy toužila já, a nikdy mi nebylo dopřáno.

"Děkuji." probudil mě z přemýšlení jeho hlas a já k němu pootočila hlavu. "Nevím, co bych si bez tebe počal." řekl s pousmátím a já sklopila pohled. Kdyby tak věděl třeba jen zlomek toho, co mi létalo v hlavě. Toho co k němu cítím. Po zbytek cesty jsme už nepromluvili, a když Louis zajel na příjezdovou cestu domu, kde jsme měli strávit víkend, tak jsem vystoupila.
Bože, proč já s tím souhlasila. "Pojedeme na víkend na naši chalupu, bude to úžasné. A ty musíš jet taky." přemlouvala mě s úsměvem El, ale jediné, co mě mohlo přesvědčit, byl on. Stačil jeden jeho úsměv, jedno sladké, prosebné slůvko a vše mu bylo předem splněno.
Vešli jsme do tichého domu a společně jsme se vydali do obýváku. "Všichni už odjeli do baru, máme jet za nimi." informoval mě, když si přečetl text na malém kousku papíru, který ležel na stole. "Fajn, jen se převleču." řekla jsem a Louis přikývl. Rychle jsem tedy zamířila do pokoje, který byl pro tento víkend jen můj. Ve skříni jen vyhrabala pár kousků oblečení, které by se mohli hodit pro dnešní večer, a převlékla se. Ještě jsem si přes ramena přehodila lehké sáčko a vykoukla ze dveří.
V chodbě byla tma a jediné světlo, které do ní pronikalo, bylo z jeho pokoje. Pomalu jsem prošla tmavou chodbou a nakoukla dovnitř. Louis stál u své skříně, do půl těla vysvlečený a převlékal si košili. Nemohla jsem od něj odtrhnout oči, až mi přišlo zvrácené, kam se mé myšlenky ubíraly. Chtěla jsem jít za ním, konečně ho políbit, obejmout. Místo toho jsem počkala, až dopnul poslední knoflíček a pak lehce zaťukala. "Můžem??" pousmála jsem se a on přikývl.

"Pojď tančit." pobídl mě s úsměvem Niall, ale já opět jen zavrtěla hlavou. Jako už tolikrát tento večer. Bože, proč jsem tam vůbec lezla?? Oslava toho, že se můj nejlepší kamarád, kterého dlouhá léta tajně miluju, zasnoubil, mi nepřišlo nejlepší. Nechtěla jsem tam být, ale také jsem mu nedokázala zkazit radost tím, že bych odmítla.
Raději jsem opět upila ze své skleničky s alkoholem, která se pomalu ale jistě vyprazdňovala. Cítila jsem příjemné teplo, které proudilo to každého kousku mého těla a dodávalo mi určitý pocit volnosti a nedotknutelnosti. Jako bych teď mohla roztáhnout křídla a vzletět. Jako bych teď jedním pohybem dokázala k zemi srazit každou překážku, která se mi postaví do cesty. Bohužel mi bylo jasné, že je to pouze jen z rozčarování alkoholem a nedokázala bych nic víc, než normálně.
Vstala jsem a pomalým, vrávoravým krokem se vydala k baru. "Ještě jednu." houkla jsem na barmana a sama se podivila nad tím, jak se můj jazyk pletl. "Už bys neměla pít." "Nejsi můj otec, abys mi říkal, co mám dělat." zazubila jsem se na osobu, která stála za mnou, a on se zasmál. "To možné ne, ale dneska převezmu jeho roly, aby ses neupila k smrti." zasmál se Loui a mávl na barmana, aby mi už další sklenku nedával. Poté mě chytl kolem pasu a pomalu vedl pryč.
"Jsi zlý." zabručela jsem a on se zase zasmál. "Úplný tyran." "Ano." přikývla jsem. "Dovedu tě domů, ano??" "Já ještě nechci." pokusila jsem se protestovat, ale nebylo mi to nic platné. Mé nohy odmítaly sami fungovat a Louis už zamířil ven z baru. Dovedl mě až k autu, kde mě usadil, zapnul pás a sám rychle oběhl auto, aby nasedl. "Neměl bys řídit, když jsi pil." napomenula jsem ho a on se zasmál. "To říká ta pravá. Navíc jsem tolik nepil a ten kousek zvládnu odřídit." řekl a nastartoval auto. Ještě jsem zamumlala pár nadávek a nesouhlasů s tím, že mě proti mé vůli veze domů, ale pak už byla má víčka moc těžká na to, abych byla schopna vnímat okolí.
 

1 person judged this article.

Comments

1 Kee ;) Kee ;) | Web | 22. november 2012 at 21:09 | React

jůů,to je dokonalý !!!!!
Jsem vážně zvědavá,jak se to bude vyvíjet dál.A musím odsouhlasit,že Louis má opravdu úžasný hlas,když mluví.Takový zajímavý :) z těch pěti se mi vážně nejlépe poslouchá !!

Ať už je tu druhý díl ! :D
!!! NÁDHERNÝ !!!

2 Łilly Łilly | Web | 22. november 2012 at 21:59 | React

wooooooooooooooow ... to je úžasný zlato :-) :-*
jsem zvědavá jak to bude pokračovat ... honem dalšíííííííííííííííííí :D :D

3 Wewu>>lína! > Tvůj čumááček! :D Wewu>>lína! > Tvůj čumááček! :D | Web | 22. november 2012 at 22:04 | React

ÁÁÁááchhh, přestala jsem se učit Roli státu a začetla se do tohodle...hraje mi u toho Little things, takže je to dokonalé.
A já nemám slov!! :D tak krásně se mi to četloo! Sakra, dobře si to napsala! :D Blíží se svatba a Louimu se to nezdá, to je dobře. Weru si ho zaslouží, když ho tááák dlouho miluje!! :D A Nialla bych neodmítla, božsky kroutí boky! :D :D
Hele, ta scénka s odhalenou hrudí...musela zarytě civět. Nedivíím se :D
Bobkuuu, prosííím o další díííl, nemůžu se ho dočkat...asi neusnuuu!!! :D A to vstávám v pět...asi mě klepne pepka :D
PS: Weru je super!!! :D :D
POOOOOKRÁÁÁÁÁÁÁÁČKOOOOOOOOOOOOOOO xD :-******

4 Wewu>>lína ! Wewu>>lína ! | Web | 25. november 2012 at 13:14 | React

POOOOOKRÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁČKOOOOOOOOOOOOO, prosíííííííííííím!!!! Chci dalšííííííííííí :-D

5 Wewu>>lína ! Twé Affs! ;) Wewu>>lína ! Twé Affs! ;) | Web | 26. november 2012 at 15:52 | React

Noo, chtěla bych!!! Tak na co čekáááš!!! :D Dneska možná bude Charlie...pokud mi to půjde napsat ! :D :-P  :-P  :-D  8-)

6 -Lucy- -Lucy- | Web | 15. december 2012 at 22:52 | React

TOTO je uplně neskutečně nádherný! :O Hnedka jdu na další část ;)

7 Ter. Ter. | Web | 17. january 2013 at 15:42 | React

Aww, tlatoo. Naprosto božíí!!♥ Sakra, jdu na další část!! :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement