Všechny reklamy pište SEM!!!!.... Jinak je ignoruji a mažu.
Pokud píšeš FFku a chtěla bys jí zveřejnit na mém blog, tak mi napiš TADY

Simple Love 12.part

10. july 2012 at 13:26 | Cath!e |  Simple Love
Snad se bude líbit a prosím komenty :)





"Katie??" probudil mě z transu něčí hlas a zvedla jsem pohled od svého hrnku. "Hm??" "Nasnídej se. Celou dobu jsi se ničeho nedotkla." řekla ustaraně Liam, ale já jen zavrtěla hlavou. "Nemám hlad." broukla jsem a dopila poslední zbytek čaje ve svém hrnku. Poté jsem vstala, sesbírala všechno špinavé nádobí a odešla do kuchyně. Stoupla jsem si k dřezu a pomalu začala umývat talíře.

"Jsi dneska nějaká mimo." řekl Liam a položil vedle mě ještě pár talířů. Jen jsem něco neurčitě broukla a odložila hrnek na odkapávač. Liam se hned chopil utěrky a začal nádobí utírat. "Chtěl jsem si s tebou promluvit a tom včerejšku." řekl a já se zarazila. "Ono je o čem mluvit??" zeptala jsem se jako by nic. "No já nevím, je??" zeptal se tázavě a já se na něj podívala. "Myslím, že jsi včera jasně naznačil, co si myslíš a dál to nemusíme rozebírat." zavrtěla jsem zamračeně hlavou a zase se pustila do mytí.

"Ale vždyť já..." "Liame neřeš to, ano??" řekla jsem a podívala se do jeho zmatené tváře. "Jsme prostě kamarádi, jen kamarádi, nic jiného." řekla jsem odhodlaně s kapkou naštvanosti. Ano, sžíral mě pocit, že nic jiného nejsme. Že on nic jiného nechce. "Ale tohle já nechci." zabručel a naštvaně praštil utěrkou o linku. Nechápavě jsem se na něj podívala. "A co chceš?? Já ti vážně nerozumím." zavrtěla jsem hlavou. Liam jen sklopil pohled a já si povzdechla. "Fajn, hele prostě to nebudeme dál řešit. Budeme jen kamarádi, jasný??" ukončila jsem a on se mi podíval do tváře. Na okamžik jsem možná čekala, že bude něco namítat, že zavrhne mou trapnou řeč a vyvrátí to, ale on jen mlčel.

"Super." pousmála jsem se smutně, vypnula vodu a otřela si ruce o mikinu. "Tohle jsme vyřešili." broukla jsem si, spíš už jen pro sebe, otočila se na něj a pousmála se. Liam jen stál, hleděl před sebe a mlčel. Otočila jsem se tedy k němu zády a vydala se zpátky do obýváku.

Posadila jsem se zpátky do svého křesla a zaposlouchala se do rozhovoru kluků. Po chvilce přišel i Liam a se zadumaným pohledem se posadil vedle mě. Snažila jsem se ho ignorovat a nevnímat fakt, že sedí jen kousek ode mě.

"Co je to s vámi dvěma??" zasmál se Louis a pohledem přejížděl za mě na Liama. Jen jsem lehce pokrčila rameny, opřela se a složila ruce na prsou. "Nic." broukla jsem a odvrátila od nich pohled. "Tváříte se jak boží umučení." zasmál se teď pro změnu Harry. "Ono to prostě někdy jinak nejde." řekla jsem naštvaně, vstala a odešla do pokoje. Pořádně jsem za sebou třískla dveřmi a opřela se o ně zády.

Byla jsem tak vytočená a naštvaná. Ale hlavně jsem se zlobila na sebe. Vše jsem tak jednoduše zahodila, ani jsem mu nedala šanci a čas, který chtěl. Lehla jsem si na postel, zády ke dveřím a zavřela oči. Byla jsem po včerejší noci unavená a spánek bych jedině uvítala. Ale bylo mi to hloupé, když jsem měla návštěvu. Návštěvu, která se pozvala sama.

"Dále." broukla jsem potichu, když někdo zaťukal. Otočila jsem se a musela se usmát, když jsem ve dveřím uviděla čtyři milé obličeje. Kluci vešli, Niall se Zaynem si lehl každý z jedné strany vedle mě a Louis s Harrym si sedli z kraje postele. Zayn mě objal kolem ramen a já si mu položila hlavu na hruď.

"My víme, jak je to s ním někdy těžké." usmál se na mě povzbudivě Loui a já se pousmála. "Je tvrdohlavý a paličatý, ale myslí to s tebou dobře. Ať už ti řekl cokoliv, tak to ber s rezervou. Je to úžasný kamarád a chce pro tebe jen to nejlepší." pokračoval. Kamarád. To slovo mi znělo neustále v hlavě dokola. Oni neměli ani tušení o tom, co se mezi námi dělo, že v tom je něco víc, než jen neshody mezi kamarády. "Já vím." pousmála jsem se.

"Tak už se na něj nezlob, on je prostě takový." řekl pro změnu Niall a položil si hlavu na mé rameno. S úsměvem jsem mu rozdrbala vlasy a on se na mě pohoršeně podíval. Narovnal se a okamžitě si začal upravovat vlasy. Všichni jsme se mu začali smát. "Vždyť já se na něj nezlobím." uvedla jsem věci na pravou míru. "To je dobře, protože vás neradi vidíme smutné." vysvětlil Harry a já se usmála. "Jste skvělý. Děkuju." broukla jsem vděčně. Přitáhla jsem k sobě Nialla, který byl ke mně nejblíže a zmáčkla ho v pevném objetí. "Já ci taky." zaskučel Harry a skočil na Zayn, na kterém jsem pořád ležela. Ten jen bolestně zakňučel a já se zasmála. Nakonec si k nám vlezl i Loui, který si lehl na Nialla a vzniklo z toho velké, hromadné objetí, kdy každý ležel na někom. Bylo to vtipné.



"Budeme muset jít." broukl po chvilce Loui a já k němu otočila pohled. Bylo zvláštní, za jak krátkou chvilku si tihle kluci dokázali získat mou přízeň. Byla jsem schopná pro ně udělat vše, byli jako má rodina. "Škoda." broukla jsem a napřímila se.

Niall, který ležel na mně, jak protestně zabručel a svou hlavu přesunul na mé nohy. "Příště byste mi aspoň mohli oznámit, než mi sem zase vtrhnete." zasmála jsem se, přelezla Zayna a Harryho a vstala. "Ale takovéhle přepadovky jsou nejlepší, ne??" zazubil se Louis a taky vstal. "Jasně. Ale co kdybych tu třeba někoho měla??" "Tak bys ho kvůli nám vyhodila??" zeptal se s nevinným úsměvem Niall a já se zasmála. "Určitě." přikývla jsem a konečně všichni vstali.

"Máš pohodlnou postel." řekl uznale Zayn, který se z ní vyhrabal jako poslední a já se opět zasmála. "Fajn, až tu budete příště, můžeme se jenom válet v posteli." "Slibuješ??" povytáhl Loui důležitě obočí a já přikývla. "Slibuji." řekla jsem a on se spokojeně usmál.

Všichni jsme vyšli z mého pokoje a vrátili se za Liamem. Pořád seděl na gauči a zamračeně nás sledoval. "Už jste si dopovídali??" zeptal se uraženě a vstal. "Ano a nevěřil bys, jak krásný to byl rozhovor." zazubil se na mě Niall a já se zasmála. "Fajn, takže už můžeme jít??" zabručel znovu. Ani nečekal na odpověď kluků, prošel kolem nás a vyšel z místnosti.

"Vůbec ho neber vážně, on se za chvilku uklidní." mrkl na mě Louis a já přikývla. Všichni mě na rozloučenou objali a já je vyprovodila ke vchodovým dveřím. "Děkuju za návštěvu. A přijďte zas." křikla jsem ještě za nimi, když sbíhali schody od mého bytu. Kluci mi ještě zamávali a pak mi už zmizeli z dohledu.

S úsměvem jsem za sebou zabouchla dveře a zády se o ně opřela. Byla jsem vážně moc ráda, že jsem našla tolik úžasných lidí, kteří mě měli rádi. Tolik úžasných lidí, kterým na mně záleželo.
 

3 people judged this article.

Comments

1 Lenka Lenka | 10. july 2012 at 17:50 | React

Krásný díl,ikdyž pro mě to byl trošku nudný (jen můj názor ;)) ale strašně se těším na další tak šup šup dej sem další pls :D

2 Wewu>>lína ! Wewu>>lína ! | Web | 10. july 2012 at 21:56 | React

TOHLE BYL TOTÁÁÁLNĚ SLADKÝÝÝ DÍÍLEK!!!
Jako nečtu ffky s D1, ale tohle mě lákalo, protože TĚ MILUJÍÍÍÍ, HAAA a je to venku! :-D  :-D
A dílek je fakt krásný, kočko.
Liam se s Kate asi trochu nepohodli...a jak jsem četla, Kate moc tlačila..asi :-D  :-D NO, ale ostatní kluci...jak ji tam objímali...hááá, to bylo sladkýýýý! :-D  :-D A chytlo mě jméno Zayn...hmmm, krásný! Neobyčejný! :-D  :-D
POOKRÁÁÁÁČKOOOO, pusooooo. Božsky sladkéj a miléj dílečekkk!!!! :-D  :-D  8-)

3 Ter. Ter. | Web | 16. july 2012 at 11:19 | React

Noo..možná ho fakt nemusela takhle odbýt,ale..po tom,co udělal 'včera' si to zaslouží..:D já vim,jsem zlá! :D
To,jak za ní přišli do toho pokoje..dokonalý! A to hromadný obětí nakonec..ách!:) Akorát teda tý holce nemálo závidim!!>:( :DD
Skvělej díl! Nemůžu se dočkat dalšíhoo!!♥ :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement