Všechny reklamy pište SEM!!!!.... Jinak je ignoruji a mažu.
Pokud píšeš FFku a chtěla bys jí zveřejnit na mém blog, tak mi napiš TADY

Simple Love 11.part

3. july 2012 at 19:37 | Cath!e |  Simple Love
Další dílek :) nevím, jestli má cenu přidávat o prázdninách, když to asi nikdo nebude číst :( kdyžtak dejte vědět, jestli ano nebo ne :) prosím komenty ♥




Už jsem cítila jeho sladký dech na své tváři, naše nosy se dotýkaly a já už jen čekala na ten dokonalý okamžik. Ale najednou Liam ucukl. Bylo to tak nepatrné, až jsem si myslela, že se mi to zdálo. Bohužel, nezdálo. Otevřela jsem oči a zmateně od něj ustoupila. Liam smutně sklopil pohled.

"P-promiň, já jen... ještě nemůžu." řekl omluvně a podíval se mi do očí. "Ne, to já se omlouvám. Nevím, co za blbost mě to napadlo." zavrtěla jsem nesmyslně hlavou a zmateně si prohrábla vlasy. Raději jsem od něj ještě o pár malých krůčků ustoupila. "To není blbost, mám jen teď zmatek ve svých citech a nerad bych ti dával zbytečnou naději." vysvětlil.

Zbytečná naděje?? Ta slova mi v hlavě zněla jako nepříjemný zvuk, který se mi zavrtával do hlavy a pod kůži. Zbytečná naděje... znělo to tak ošklivě, jako bych snad nikdy neměla šanci, aby byl se mnou. "V pohodě." pousmála jsem se smutně a podívala se do jeho tváře. "Už půjdu, je pozdě." řekla jsem rychle.

"Katie já..." chytl mě za ruku, aby mě zastavil, ale já se mu okamžitě vysmekla. "Dobrý, je mi fajn." zalhala jsem s úsměvem. Bože, proč jsem se zachovala tak hystericky?? Nemusí vědět, jak moc mi právě ublížil. Jeho smutné oči stále hleděly do mých a já se usmála. "Je vážně pozdě, půjdu. A nezapomeň sníst tu čokoládu, ano??" "Jistě." přikývl s úsměvem.

"Ahoj." řekla jsem a už chtěla rychle odejít, ale on mě opět zastavil. Zmateně jsem se podívala do jeho očí, pak mě políbil na tvář. "Měj se hezky." řekl s úsměv. Poté se otočil a vešel do domu. Ještě jsem tam chvilku stála, zmatená tím, co právě udělal. Nevěděla jsem, co si o něm myslet. Nakonec jsem se otočila a zamířila domů.



"Vždyť už jdu." zabručela jsem unaveně, protřela si oči a vydala se ke dveřím. Někdo zběsile zvonil na zvonek. Naštvaně jsem došla ke dveřím a rychle otevřela. Okamžitě mi do bytu vpadli čtyři rozesmátí šílenci.

"Dobré ráááno." zazpíval Harry a políbil mě na tvář. "D-dobrý." vykoktala jsem zmateně, když mě přivítali i Louis a Niall. "Ahoj." pousmál se Zayn, lehce mě objal kolem pasu a políbil na tvář. Jediný kdo chyběl, byl Liam. Překvapivě.

"Co tu děláte??" zeptala jsem se nechápavě, když jsem došla za nimi do obýváku, kde už se všichni váleli na gauči. "Návštěva." pokrčil lehce rameny Loui a já ohromeně otevřela pusu. "Úžasný, ale... kluci nechci být protivná, ale vážně teď nemám na nic náladu." zamračila jsem se a posadila se do posledního volného křesla, které mi nechali.

"Co pak je??" zeptal se ustaraně Niall a všechny pohledy se stočily na mě. "A-ale nic, jen prostě nemám den." pousmála jsem se, ale jejich lítostivé pohledy nezmizely. "Fajn, kdo si dá čaj??" zeptala jsem se a vstala. Doufala jsem, že tak zapomenou na to, co jsem řekla, ale jejich výrazy byly pořád stejné. Všichni přikývli, tak jsem se vydala z místnosti.

Dala jsem do konvice vařit vodu a připravila pět hrníčků. Pak jsem se dlaněmi opřela o linku, sklopila hlavu a zavřela oči. Po včerejší noci mi nebylo nejlíp. Nešlo o množství alkoholu, které jsem vypila, ale spíš o to, co se stalo. Pořád jsem měla špatný pocit, z toho co se stalo s Liamem. Nejdřív Elina promluva do duše, abych ho nechala na pokoji a poté mě on sám odmítl. Cítila jsem se na dně. Smutně jsem si povzdychla, když mě z přemýšlení vyrušilo cvaknutí konvice.

Už jsem po ní natahovala ruku, když mě někdo předběhl. "Pomůžu ti." pousmál se Zayn, vzal konvici a začal nalévat vodu do hrnků. "Děkuju." usmála jsem se na něj vděčně a opřela se zády o linku. "Co je ti??" zeptal se, když si všiml mého nepřítomného výrazu. Podívala jsem se do jeho ustarané tváře a pousmála se. Bylo hezké, jaký o mě měli všichni strach, i když se vlastně skoro nic nestalo.

"Nic, ale děkuju za starost." usmála jsem se a pohladila ho po zádech. "Víš Katie, chtěl jsem..." nedořekl, protože ho přerušil zvonek. "Počkej chvilku." usmála jsem se na něj a odešla z kuchyně.

"Ahoj, koupil jsem něco k snídani." usmál se na mě zářivě Liam a zamával mi před očima pytlíkem s pečivem. Vešel dál a rovnou se vydal do kuchyně. Když jsem došla za ním, tak už ze skříňky vytahoval několik talířů a vyskládával na ně pečivo. "Jako doma, že??" broukla jsem trochu podrážděně, ale Liam mě stejně neslyšel.

"Co jsi mi to chtěl??" otočila jsem se na Zayna, když jsem si uvědomila, že mi chtěl něco říct. "Ale nic." zavrtěl hlavou, vzal dva hrnky a odešel z kuchyně.

"Koupil jsem i croissanty. Vím, jak je máš ráda." "Úžasný." broukla jsem a on na mě okamžitě upřel svůj pohled. "Děje se něco??" zeptal se a já zavrtěla hlavou. "Sakra, co by se pořád mělo dít?? Je mi fajn, tak mi dejte pokoj." řekla jsem už naštvaně, otočila se a rychle odešla z kuchyně.

Naštvaně jsem za sebou zabouchla dveře od svého pokoje a zhluboka si povzdychla. Bylo sice hezké, jakou měli všichni starost, ale jejich věčné otázky mi už trochu vadili.

Došla jsem ke skříni a vytáhla z ní své oblíbené tepláky a vytahanou mikinu. Byla jsem pořád v pyžamu a asi kdyby nepřišli kluci, tak bych v pyžamu zůstala až do oběda. Převlékla jsem se a odešla do koupelny. Vyčistila jsem si zuby, rozčesala vlasy a stáhla je do drdolu. Poté jsem se vydala zpátky za nimi.
 

2 people judged this article.

Comments

1 Lenka Lenka | 9. july 2012 at 15:26 | React

Úžesný díl,tuhle ffku sem začala číst včera :)) je úžasná , rychle další díl prosím

2 Ter. Ter. | Web | 16. july 2012 at 11:07 | React

Mám stejně zmatenou kamarádku..chudák holka!..
To je tak hezký,jak se o ní starají!:D :) I když by mě to po chvíli asi taky štvalo..
Zayn..o co se pokouší?!:D Tam se něco stane..:D
Skvělej díl! Jdu si přečíst další!!♥:D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement