Všechny reklamy pište SEM!!!!.... Jinak je ignoruji a mažu.
Pokud píšeš FFku a chtěla bys jí zveřejnit na mém blog, tak mi napiš TADY

Gotta Be You 23.part

26. june 2012 at 19:15 | Cath!e |  Gotta Be You
Snad se bude líbit a prosíííím komenty :) ♥




"Koukám, že si to tu bez nás hezky užíváte." zasmála se Gemma s Anne po boku. Udýchaně jsem slezla z Louise a upravila si rozcuchané vlasy. V tom vběhli do domu i rozesmátí Harry s Niallem a Zaynem.

"Co se tu stalo??" zeptal se zamračeně Niall, jakmile si všiml, že sedíme udýchaní a rozcuchaní na zemi a bordelu, co jsme natropili s polštáři. "Ale, jen Kate s Louisem si trochu hráli." zasmála se Gemma a spolu s Anne odešla do kuchyně.

Louis vstal, s omluvným úsměvem mě chytl za ruku a pomohl mi na nohy. Otočila jsem se, ale Harry už tam nestál. "No aspoň byste nám mohli pomoct s nákupem, hrdličky." řekl se smíchem Zayn a já se na něj zamračeně podívala. "Jdi do háje, Zayne." broukl jen Louis, ale já už je nevnímala.

Rychle jsem vyběhla schody a zamířila si to rovnou do jeho pokoje. Zaklepala jsem na dveře, ale ani nečekala na vyzvání a vešla. Nebyl tam. Zmateně jsem se otočila dokola a hledala ho, ale pokoj byl prázdný.

"Louis má pokoj vedle, jestli ho hledáš." uslyšela jsem jeho naštvaný hlas a otočila se na něj. Zavřel za sebou dveře od své koupelny, ze které vyšel a jako bych tam vůbec nebyla přešel pokoj. "Harry já ti to vysvětlím." řekla jsem, ale on se jen ironicky uchechtl. "Myslím, že jsem viděl dost." řekl a prošel kolem mě ke skříni. Cokoliv bych řekla, tak by ignoroval. Došla jsem k němu, naštvaně zavřela dveře od jeho skříně a on se na mě překvapeně podíval. "Poslouchej mě!!" nařídila jsem mu zamračeně.

Harry se jako by nic opřel zády o skříň a složil ruce na prsou. "Poslouchám." řekl klidně a já si oddychla. Ale najednou jako bych neměla co říct, došla mi slova a jen jsem tak stála, s pohledem upřeným na něj. "J-já..." zakoktala jsem se a stydlivě sklopila pohled. "Bože, já ani nevím, co ti mám vysvětlit. Jen jsme blbli, nic se nestalo." rozhodila jsem naštvaně ruka a podívala se do jeho tváře. Nedokázala jsem poznat, co si myslí a jeho neutrální výraz ve tváři mě ještě více rozčilovat.

"Vím, co jsem viděl." broukl. "A co jsi teda viděl??" "Že jste se spolu moc dobře bavili. Sakra, nikdy by mě nenapadlo, že mi nejlepší kámoš přebere holku, kterou miluju." řekl a naštvaně praštil pěstí do stěny. Zůstala jsem na něj vyjeveně hledět, ale jemu jeho vyznání lásky nepřišlo nijak zvláštní.

"Pokud mi nevěříš, tak už si asi nemáme co říct." zamračila jsem se, ale on mi nevěnoval jediný pohled. Čekala jsem, že mi něco řekne, že mi vyvrátí tu myšlenku, ale on jen mlčel. "A jak ti mám asi věřit?? Vždyť to vypadalo jako..." zarazil se a já se pro sebe pousmála. Byl tak roztomilý, když žárlil, ale v tuhle chvíli jsem měla jedině strach z toho, že si to nenechá vysvětlit. "Úžasný, ještě se mi směj." řekl naštvaně a přešel pokoj. Posadil se na postel a složil obličej do dlaní.

"Harry, já..." chtěla jsem něco říct, ale on mě přerušil. "Jdi." řekl jen. "Počkej.." "Prosím jdi." přerušil mě znovu a zvedl ke mně svůj pohled. Jeho oči byly plny smutku a zklamání nad tím, co si myslel, že se stalo. Bohužel, já nevěděla, jak mu vysvětlit, že se mýlí.

"Fajn, pokud ti jako důkaz toho, že se nic nestalo nestačí fakt, že tě miluju, tak raději opravdu půjdu." řekla jsem potichu ode dveří s pohledem upřeným na něj. Nereagoval, tak jsem se otočila a vyšla z jeho pokoje. Řekla jsem to. Řekla jsem mu to a ten pocit, který jsem cítila byl nepopsatelný. Věděla jsem, že to cítím a byla jsem si tím stoprocentně jistá. Víc než stoprocentně. Každá buňka mého těla to věděla, ale až teď, když jsem ta dvě slůvka vyslovila mi došlo, že je to skutečně pravda.

Pomalu jsem prošla chodbou ke schodům a už je chtěla sejít, když mě někdo chytl a ruku a otočil zpátky. Harry mě objal kolem pasu a přitiskl k sobě. "Cos to řekla??" zeptal se a já se pousmála. "Nevím, co máš na mysli." zahrála jsem nechápavou a Harry se pousmál. Zajel mi rukou do vlasů a přitiskl své rty na mé. "Řekni to ještě jednou." špitl těsně u mého obličeje a opřel své čelo o mé.

"Miluji tě." šeptla jsem s úsměvem a podívala se do jeho nádherných očí. Zářily štěstím, stejně jako mé. "Taky tě miluju." usmál se. Objala jsem ho kolem krku, zavřela oči a přitiskla své rty na jeho. Lehce jsem zapletla prsty do jeho nádherných kudrlinek a on mě něžně pohladil po tváři.

"Už se na mě nezlobíš??" zeptala jsem se smutně a on se mi podíval do očí. "Copak to jde, když se tváříš jak boží umučení??" zeptal se a já se usmála. "To je dobře." zazubila jsem se a vlepila mu polibek. Harry mě chytl za ruku a společně jsme se vydali zpátky do jeho pokoje.

Jen co se za námi zavřely dveře, Harry mě natlačil na stěnu a s úsměvem se vpil do mých rtů. Objal mě kolem pasu a vyzvedl do výšky. "P-počkej." zachraptěla jsem vzrušeně a oddálila se od jeho rtů. Harry se mi zamračeně zahleděl do očí a já se pousmála. "Ještě si musíme o něčem promluvit." řekla jsem a jemu okamžitě došlo, co mám na mysli. Postavil mě na zem a já sklopila pohled. Ano, chtěla jsem si vše vyříkat, ale najednou jsem z toho měla strach. I když nebyl důvod.

"Omlouvám se, jak jsem se zachoval. Jsem totální blbec, já vím." řekl jen, sklopil pohled a já se pousmála. Pohladila jsem ho po tváři a vzala jeho obličej do dlaní. To jediné jsem od něj chtěla slyšet. Omluvu. "V pohodě, lásko. Jen jsem nechtěla, aby jsme mezi sebou měli nějaké nedořešené věci." vysvětlila jsem s úsměvem a objala ho kolem pasu. Harry mě k sobě pevně přivinul, já si mu položila hlavu na hruď a on mě políbil do vlasů.

"Už se nechci hádat." zabručela jsem a zvedla k němu pohled. Jen se pousmál a přitiskl své rty na mé. "Aspoň pak máme důvod k sladkému usmiřování." zakřenil se a opět se vpil do mých rtů.
 

2 people judged this article.

Comments

1 Mary Mary | 26. june 2012 at 19:49 | React

Jéééé oni si vyznali lasku. :) Harry je tak roztomilej kdyz zarli. :)) A to usmirovani :) Zavist :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement