Všechny reklamy pište SEM!!!!.... Jinak je ignoruji a mažu.
Pokud píšeš FFku a chtěla bys jí zveřejnit na mém blog, tak mi napiš TADY

Gotta Be You 22.part

21. june 2012 at 13:52 | Cath!e |  Gotta Be You
Trošku drama na konci :D ale snad se bude díl líbit a prosím komenty :) ♥



"Kdy??" zeptala jsem se jen. "Právě že za čtrnáct dní. A myslel jsem, že než odjedu tak budeme spolu." "A jak jsem to asi tak měla vědět??" zeptala jsem se trochu naštvaně a dala ruce v bok. "Bože, jsi na mě naštvaný za něco, za co vůbec nemůžu." "Nejsem naštvaný." řekl potichu a podíval se mi do obličeje.

"A kdy jsi mi to chtěl říct, hm??" zeptala jsem se s povytáhlým obočím, zatím co jen mlčel. "Nevím." pokrčil rameny a já naštvaně protočila oči. "Úžasný." zabručela jsem, otočila se a vyšla z pokoje. Rychle jsem seběhla schody a nevnímala jeho volání mého jména.



Byla jsem na něj tak naštvaná. Vyčítal mi, že chci jet s Gemmou a podpořit jí. A že nebudu s ním, než odjede i když jsem o tom vůbec nevěděla. Jsem snad vědma nebo co??

Naštvaně jsem sebou praštila na lehátka u našeho bazénu a zavřela oči. Sluníčko krásně hřálo, po dlouhé době se nezdálo, že by mělo pršet.

"Zlatíčko, udělala jsem ti limonádu." vyrušil mě z přemýšlení krásný hlas mé babičku. "Děkuju, to jsi nemusela." "Ale ano." usmála se a posadila se vedle mě.

"Co tě trápí??" zeptala se a já se jí podívala do tváře. Její oči byly plné starostí kvůli mně. Smutně jsem sklopila pohled a brčkem zamíchala limonádu. "Nic." broukla jsem a raději sklopila pohled. Nechápala jsem, jak mě můžu tak dobře znát. "Řekni mi, co trápí mé zamilované káčátko." řekla a já se pousmála. Když jsem byla malá, vždy jsem byla její malé káčátko. Pak jsme se odstěhovali a vše jako by bylo zapomenuto.

"Z-zamilované??" uvědomila jsem si a podívala se jí do usměvavé tváře. "Mýlím se snad??" zeptala se a já sklopila pohled. Jen jsem smutně zavrtěla hlavou. "Dobře. Tak až budeš chtít, tak se mi můžeš kdykoliv svěřit." usmála se, vstala a odešla ze zahrady.

Zhluboka jsem si povzdychla a pohled otočila k jejich domu. Chtěla jsem jít za ním, ale na druhou stranu jsem na něj byla tak naštvaná. Neprávem na mně byl zlý a ještě mi neřekl, že odjíždí. Chtěla jsem na to vše jednoduše zapomenout a jít dál, ale krev ve mně vřela při pomyšlení, jak se zachoval. Vstala jsem a rozhodla se, že za ním zajdu. Sžíral mě pocit, že to vše nemáme vyříkané.



Lehce jsem zmáčkla domovní zvonek a kousek odstoupila ode dveří. Už jsem si dokonale připravila řeč, kterou jsem chtěla Harrymu přednést.

"Ahoj." pousmál se na mě Louis. Vždyť Harry mi říkal, že dnes doma nebude. "Ahoj." usmála jsem se na něj a vešla. Louis se jako bez duše vydal domem do obýváku a já ho následovala.

"Jsi tu sám??" zeptala jsem se, když se Loui rozvalil na gauči. "Jo, všichni odjeli nakupovat. Já na to nemám náladu." povzdychl si a já se posadila vedle něj. S lítostí jsem se podívala do jeho smutných očí a on se pokusil o úsměv.

"No myslela jsem, že bysme spolu někam mohli zajít." nabídla jsem mu s úsměvem, ale on jen zavrtěl hlavou. "Vážně teď nemám nervy na dotěrné novináře a jejich otázky. Nejradši bych se teď někam zavřel a dělal, že neexistuju." řekl smutně. "Ehm, no tak já... já tedy půjdu, jestli chceš být sám." zakoktala jsem se a vstala. "Počkej promiň, já... jen nemám sílu se před světem přetvařovat, že jsem v pohodě, i když nejsem. A hrozně moc si vážím toho, co pro mě děláš. Děkuju." pousmál se a já se posadila zpátky vedle něj.

"Fajn, a co takhle pizza a nějaký film??" navrhla jsem nadšeně a Louis se konečně od srdce zasmál. "To zní skvěle." přikývl.



"Vítěz." zasmála jsem se a rozhodila nadšeně rukama. Louis se jen zašklebil, mrštil kartami o stůl a naštvaně složil ruce na prsou. "Podvádíš." zamračil se a já se zasmála. "Ani náhodou, hochu. To je přirozený talent." zasmála jsem se, ale on jen zavrtěl hlavou. "Keci. Jsi stará podvodnice." "To odvoláš." zvážněla jsem a Loui na mě jen vyplázl jazyk.

"Říkám ti, odvolej to." ukázala jsem na něj výhružně ukazováčkem, ale on se mi jen smál. "Pff, jsi prostě jen podvodnice. Udělala jsi nějaké čáry máry a já zase prohrál." vysvětlil jednoduše a já se jen opovrženě zasmála. "Tady prostě jen někdo neumí prohrávat." řekla jsem jako by nic a shrnula karty na jednu hromádku.

"Tak dáme ještě jednu hru??" zeptala jsem se s úsměvem, ale on jen zavrtěl hlavou. "Ani náhodou." zabručel naoko naštvaně. "No jo, pánovi slehl hřebínek, když ho porazila holka a teď se bojííí." zasmála jsem se a on se na mě podíval.

"Já a bát se?? Ani náhodou." "Tak si ještě zahrajeme." "S podvodníky nehraju." řekl jednoduše a vstal. "Srabe." zavolala jsem na něj jakoby nic, když odešel z místnosti. Během chvilky se ve dveřích objevil jeho překvapený obličej.

"Cos to řekla??" vykulil oči a já se na něj podívala. "Srabe." pronesla jsem znovu s klidem. "Tak to si přehnala." vykřikl dramaticky a mě se zmocnil další záchvat smíchu. "Ty se mi ještě budeš smát??" zeptal se s povytáhlým obočím. Nezmohla jsem se na slovo, jen jsem se držela za břicho a snažila se nespadnout z křesla. "Fajn." cekl a popadl polštář.

Než jsem stačila zareagovat, tak mě jím přetáhl přes hlavu a já se na něj vyjevěně podívala. "Tos přehnal." řekla jsem už s vážnou tváří, vzala do ruky jiný polštář a hodila ho po něm. Bohužel, Louis se mu šikovně vyhnul a vyplázl na mě jazyk.

"Hajzlíku." sykla jsem se smíchem, popadla jiný polštář a rozeběhla se za ním. Vyběhli jsme z obýváku, já hodila polštář a trefila Louiho do hlavy. Překvapeně se na mě otočil a podrbal se na zátylku.

"To bolelo." zakňučel a já se zasmála. "To byl jen začátek." ušklíbla jsem se. Loui už se s vyděšeným výrazem rozebíhal zase pryč, ale já byla rychlejší a skočila mu na záda. To on ale nečekal a skončil na zemi. Nešikovně jsem si na něj sedla a začala mu oplácet jeho první ránu. "Pozor na vlasy, rozcucháš mě." zaskučel, když jsem ho se smíchem začala mlátit polštářem po hlavě.

Má krutá pomsta by pokračovala, kdyby nás nevyrušilo odkašlání. Oba jsme zvedli pohledy a zmateně se od sebe oddálili.
 

2 people judged this article.

Comments

1 Mary Mary | 21. june 2012 at 22:55 | React

Že by Harry? Tomu se to asi moc nebude líbit. Jinak skvělý díl už se těším na další. :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement